Vše začalo smskou v 19:30 dne 27. 1. 2011. „Vaše objednané zboží doručíme během následujícího dne…SUPER. Na objednané zboží jsem nemusel čekat ani 48 hodin!!! Vše bylo doručeno dnes kolem desáté hodiny, což od objednání činí 43 hodin. Jelikož jsem byl v práci, nechal jsem si zásilku doručit k jedné známé. Celý den jsem se nemohl dočkat, až si ji vyzvednu. Konečně byl konec pracovní doby a já si jel pro vytoužené nádobíčko. S patřičnou úctou jsem ho naložil do auta a vyrazil směr domov. Neuvěřitelně dlouhých 1320 metrů a jedny blbý závory mě dělily od okamžiku samoty s krabicí plnou nového rybářského náčiní. Doma nikdo…paráda…mám na to klid. Hledám vhodné místo k dokumentování vybalování. Výběr padá na sedačku v obýváku, je dostatečně dlouhá a můžu kolem ní lítat s foťákem. Jako pozadí poslouží prostěradlo, brrrr, modrý…..no nic. S kvalitou pozadí jsem mírně nespokojen, ale co, hlavně, že je co fotit J.
1) BALENÍ
Zásilka vypadá, že je zabalena celkem solidně, nikde žádnou újmu obalu nevidím (dokonce je vybavena nálepkou FRAGILE) a tak se pouštím do rozbalování. Mám v plánu dlouhý tubus „trepanovat“ a dále ho použít jako obal na pruty dokud nebudu mít futrál. Obřízl jsem tedy vrchní konec tubusu, odstranil lepenkový vrchlík a spatřil několikrát stočenou vlnovkovou lepenku chránící samotné pruty.
2) VYBALENÍ
Lepenkový tubus jsem postavil na zem, nahmatal originální obal prutů a jal jsem se je vytáhnout. Zarazil mě celkem velký odpor. Když jsem vytáhl asi tak třetinu, pruty se o něco zasekly…OČKA!!! Sakra, musím si dávat pozor. Pomalým otáčením jsem našel pozici, která byla ta pravá pro účel vytažení. Prut je venku. Kde je druhý??? Aha, v druhý komoře. Vzhledem k uvolnění obsahu tubusu šel vyndat o poznání lehčeji. Pruty jsou výrobcem zabalené do netkané látky s potiskem loga a základních informací o typu, délce a gramáži. Ihned si všímám ošoupaných míst na obalu. Jsou přesně v místech, kdy se očka dřela o lepenkový tubus. V jednom místě je látka dokonce prodřená!!! Očko asi muselo odolávat pěkné třecí síle o tubus. Kontroluji zbytek látkového obalu, zdá se být v pořádku. Jak jsem již napsal, pruty jsou v „látkovém“ obalu, který tvoří velká kapsa prošitá na tři komory velikostně odpovídající největšímu očku daného dílu prutu nebo průměru těla.
3) VYBALENÍ PRUTŮ
Chytám špičku prvního dílu prutu a tahám….tahám….sakra, zase to nejde. No jo, ale ono to nejde ani zpátky!!! Ohrnuji okraj obalu a snažím se odkrýt, místo kde prut uvázl. „Naštěstí“ je to místo ihned pod okrajem. Jde o uvolněnou nit, která obtočila jedno z oček. Než abych se snažil očko vymotat, tak radši nit přeřezávám. Vytahuji zbytek prvního dílu. Při vytažení spodního dílu si všímám několika málo nálepek na spodním okraji. MADE IN CHINA, říkám si, jaké by to bylo, za tytéž peníze rozbalovat prut s nápisem MADE IN GERMANY J. Skládám první prut dohromady a musím dávat pozor, abych nezavadil o lustr. Hmmm pěknej….to je asi jediný co na něj můžu v našem obyváku říct. Po chvilce laskání ho ukládám zpět do hadrového fusaku. Druhý prut jde ven bez potíží. Ovšem při zevrubnějším pohledu zjišťuji ihned dvě nedokonalosti, o kterých nevím, co si mám myslet. Ihned mě napadá, že vznesu dotaz z fotografií na MRKu.== Diskuze == Prut ukládám a označuji obal pro rozeznání vadného prutu.
4) VYBALENÍ NAVIJÁKŮ
Každý naviják měl svoji papírovou krabičku. Z těch od Okumy koukali nastříhané papíry a ihned na první pohled bylo poznat, že se jednalo o snahu prodejce zmírnit možné expediční nebezpečí. Po odstranění chomáčů papírové drtě se v krabici objevil naviják v igelitovém pytlíku a volně ložená náhradní grafitová cívka. Při prvním pohledu do vnitřku grafitové cívky mě celkem zamrazilo. No dobrá, třeba to tak má vypadat, ale grafitová cívka od navijáku KONGER, který jsem dostal zdarma, vypadala o poznání lépe. Na druhou stranu se musí nechat, že u okum se jedná o cívky náhradní. Na navijácích jsou cívky železné. Dalším překvapením je návod k použití pouze v anglickém jazyce. Kdyby tam nebyl, tak si to ani neuvědomím.
Nakonec jsem navijáky přidělal k prutům, no…krásný pohled. Už se těším až je poprvé vytáhnu s mladým na vodu.
Průměrná známka: 3,67
Komentář ke článku
Tak je to konečně tady!!! Naše první kousky rybářského vybavení putují z obchodu k nám. Ihned na úvod prozradím, že jsem udělal pro mnohé nemyslitelnou věc, a to, že jsem si objednal pruty, aniž bych si je potřímal v ruce. Chápu názor „musíš je držet aby si poznal jaký jsou a jak ti padnou“, ALE! Jelikož se v tom nevyznám tak bych stejně musel věřit prodavači. S tím jsem mluvil po telefonu a v podstatě jsem slyšel totéž jako bych ten obchod fyzicky navštívil. Pevně doufám, že pokud si budu kupovat pruty za deset let, tak si pro ně pojedu osobně, protože už nějakou zkušenost v ruce mít budu.
Objednal jsem si dva pruty a k tomu, jak jinak, dva navijáky. Po dlouhém přemýšlení a váhání jsem si vybral značku Shakespeare, co se prutů týče, a za navijáky to vyhrála značka OKUMA. Jak jsem již zmínil, tak s rybařinou začínám a nemám v plánu do prvního vybavení investovat celou výplatu. Zaměřil jsem se tedy na akce 1 + 1. Po celou dobu vedla značka KONGER, jak u navijáků, tak u prutů – moje zatížení z domácí Audio/Video, kde vlastnit zařízení jedné značky poskytuje jisté výhody –, potom u prutů zabodovala značka MISTRALL, ale v poslední chvíli padla volba na pruty v akci 1+1, Shakespeare Cypry Carp 12ft/3lbs. U navijáků OKUMA žádná akce 1 +1 nebyla. Podíval jsem se tedy do normální nabídky navijáků a našel jsem OKUMA Longbow lb60. Když jsem vynásobil jejich cenu dvěma a zjistil, že jsem cenou ještě níž než u akce 1 + 1 na KONGER, tak nebylo o čem diskutovat.
Možná by bylo dobré zmínit, proč právě změna z KONGERu, potažmo MISTRALLu na Shakespeare. Tuto změnu evokoval telefonát s prodavačkou rybářského vybavení, která mě na základě mailového dotazu telefonicky kontaktovala a prodiskutovala se mnou mé dotazy na výbavu. Pruty KONGER Carbomaxx Team Carp 13 ft / 3 lbs a MISTRALL Red Line Carp 13 ft / 3 Lbs mají společného jmenovatele délku 13 ft, čili 390 cm. Paní prodavačka mě upozornila, že pruty s touto délkou jsou vhodnější na větší vody a delší hody, což z počátku neplánuji. Nechal jsem si tedy poradit, že kaprařská klasika je „360tka“ a k navijáku OKUMA lb 60 je stejně „390tka“ velká. Jelikož se mi u prutů MISTRALL líbil materiál, IM7, zeptal jsem se na kvalitu materiálu u Shakespearů. IM7 rozhodně kvalita, ale čistý carbon, takže velice křehký, pro začátečníky trošičku riziko poškození z důvodů dřevákovství. Shakespeare, směska, prý ale kvalitní, takže pokud je, dle paní prodavačky, nepřejedu autem nebo na ně nedupnu, tak vydrží….(flákanec o větve to taky asi nevydrží J)
Jak říká klasik „zahulíme, uvidíme“. Určitě se k nějakému článku s názvem – Jak se s tím chytá – časem dostanu. Pokud bych měl posoudit kvalitu nakupování v daném internetovém obchodě, tak za mě mohu konstatovat prozatímní naprostou spokojenost. Vstřícnost na jakýkoliv dotaz, ochota a snaha vše vysvětlit a hlavně zkušenost s rybáři, takže odpovědi jsou věcné. A jelikož jde o peníze vždy až na prvním místě, tak je to i cena. Koupené pruty jsem na některých, celkem známých, internetových obchodech našel ve stejné akci i za skoro dvounásobnou cenu, a to byla „jejich“ cena!!!!
Literatura:
[1] Rybářské potřeby - Tropic Liberec [online]. c2008 [cit. 2011-01-27]. Prut Shakespeare Cypry Carp 3,6m/3lbs 1+1zdarma (1807-360) - Tropicliberec.cz. Dostupné z WWW: <http://www.tropicliberec.cz/pruty-delene/prut-shakespeare-cypry-carp-3-6m-3lbs-1-1zdarma->.
[2]Rybářské potřeby - Tropic Liberec [online]. c2008 [cit. 2011-01-27]. Naviják OKUMA Longbow LB 60 - Tropicliberec.cz. Dostupné z WWW: <http://www.tropicliberec.cz/okuma-vanocni-akce--pouze-do-vyprodani-zasob-/navijak-okuma-longbow-lb-60>.
Průměrná známka: 3,00
Komentář ke článku
Anketa:Dobrá volba?
Hlasovalo 12 čtenářů.
Při založení jsem měl v plánu postupně popsat mou a synovu cestu k rybaření, ale tato informace mě natolik vzala, že jsem se rozhodl o ní něco napsat.
Při dnešním procházení webu jsem narazil na jeden článek, který popisuje některé vychytávky u vody. Dočetl jsem se jak se u vody zahřát, ale hlavně jsem narazil na způsob jak věci u vody chladit. Pro některé budu vypadat jako študák, ale jsem si jistý, že alespoň pro někoho to bude stejně přínosná informace jako pro mě. Jak si tedy u vody vychladit pivo? V prvním případě potřebujete sluníčko a to celkem ostré a pálící, vodu a nějaký absorpční materiál. Pokud někoho napadá absorpční chladící systém, tak uhodil hřebíček na hlavičku. V dnešní době na stejném principu pracují "zelené" klimatizace, ale také podobným způsobem pracovaly jedny z prvních chladniček s výparníkem. Tento systém je také znám majitelům autoledniček. Podívejme se na funkčnost blížeji. (Obr. 1. Solární chladnička. Zdroj: [2])
Absorpční chlazení pracuje na principu, při kterém se plynné chladivo nejdříve pohlcuje a následně vypuzuje z pomocné kapaliny. Silný roztok amoniaku přichází z absorpční nádoby do varníku. Po zahřátí stoupají páry amoniaku vzhůru do kondensátoru a slabý roztok amoniaku jde do trubice. Vzduch cirkulující žebry kondensátoru ochlazuje páry amoniaku na tekutý amoniak, který teče do výparníku. Vodík ve výparníku snižuje tlak amoniaku a nutí ho k odpařování. Proces extrahuje teplo z výparníku, který zase extrahuje teplo z ochlazovaného prostoru a teplota se snižuje.Slabý roztok amoniaku, který je udržován v trubici z varníku pohlcuje páry chladiva. Směs vodíku a amoniaku jde zpět do absorbéru, kde se vodík a amoniak oddělí a cyklus se opakuje. Výhodou chladniček pracujících na absorpčním principu je, že neobsahují žádný kompresor, žádný motor či jinou pohyblivou část. [1]
Tento složitý popis se dá celkem jednoduše vysvětlit. Jde v podstatě o to, že pokud budu zahřívat nějaký materiál napuštěný látkou schopnou odpařování, tak její odpařování bude odebírat energii nižší vrstvě, tudíž bude docházet k ochlazování předmětu. Jde v podstatě o víceméně podobný proces jako je termoregulační funkce u člověka. Když se člověk potí, tak při vypařování kapiček potu dochází k ochlazování pokožky a tím pádem k ochlazování krve proudící vlásečnicemi těsně pod jejím povrchem. Když vylezu z vody a najednou se zvedne vítr, tak díky tomuto principu mě bude pěkná zima. Dojde totiž k intenzivnějšímu odpařování zůstatkové vody z povrchu kůže.
Vraťme se k našemu problému s vychlazeným pivem. Pokud si výše uvedené skutečnosti převedeme do zjednodušeného prostředí u vody, budeme potřebovat pouze jednu jedinou věc. Tou věcí je nějaký kus látky. Látku namočíme do vody, omotáme s ní láhev nebo plechovku a vystavíme na sluníčko. To způsobí odpařování vody z látky a tím pádem i chlazení obalu piva. Vzpomeňte si na chvilky strávené v mokrém triku, tak nějak se cítí plechovka s pivem:-) Pokud se vám popisovaný systém líbí, můžete se nechat inspirovat jednou anglickou školačkou a vyrobit si jednoduchou chladničku pro Afriku u vás doma. http://www.ekoblog.cz/?q=node/453
Literatura:
[1]Autoledničky [online]. c2011 [cit. 2011-01-26]. Chlazení.
Dostupné z WWW: http://www.autolednicky.cz/scripts/napoveda.php.
[2]LUPÍŠEK, Antonín. Ekoblog [online]. 11.1.2009 [cit. 2011-01-26].
Britská studentka vymyslela chladničku pro Afriku.
Dostupné z WWW: http://www.ekoblog.cz/?q=node/453.
[3]Quido magazín [online]. c2011 [cit. 2011-01-26]. Chladnička.
Dostupné z WWW: http://www.quido.cz/objevy/chladnicka.htm.
Průměrná známka: 1,71
Komentář ke článku
Takže od začátku. Je mi třicet a chystám si udělat rybářský lístek a koupit celosvazovou povolenku. To je stav platný k 25. 1. 2011. Doufám, že 26. 2. 2011 se to změní a budu mít už v plánu jenom tu povolenku.
Jak to celé začalo? Asi největší "vinu" nese můj děda z tátovi strany. Jelikož umřel, když mi bylo pět let, tak mám veškeré informace zprostředkované mojí ségrou nebo tátou. Byl to rybář s velkým R, chytající Candáty jako noha s vybavením, nad kterým by v dnešní době ohrnul nos i bezdomovec (myšleno z dnešního pohledu - ve výbavě byly velice kvalitní děličky zn. Shakespeare, na které začínal po letech chytat i můj švára, takže dnes cca 40ti leté pruty a stále jedou). Jezdil na mopedu s malým kyblíkem, dvěma pruty a kabelou, ve které měl vše potřebné pro rybolov (vezírek, podběrák a nezapomenutelné plechové krabičky od mýdla značky ELIDA s konvalinkami na obalu, ve kterém se krčilo vše potřebné. Přes překlápěcí víko brašny nesměla chybět podepnutá rozkládací malinkatá stolička s červenýma nožičkama a khaki plátnem.). Po dědovi mě zůstaly historky a vybavení. Už jako malý kluk jsem chodil do rybářského kroužku a snažil se o lístek. Dneska už ani nevím, co se stalo, že jsem to nedodělal. Pamatuju si ale, že jsem do toho byl strááášně zažraný. V parku jsem cvičil správnou techniku náhozu, háčky srovnané a tisíckrát přerovnané dle velikosti a díky neustálému převazování čehokoliv, vlasce ubývalo, jako kdybych chytal jenom na vázkách. Potom přišlo dlouhé období temna. Občas jsem si na to vzpomněl, ale nikdy jsem nepocítil takový pocit, jako když jsem byl malý. (foto:Bildergalerie)
Velký zlom nastal, když si "papíry" udělal švagr. Několikrát jsme spolu byli na několikadenních rybách (ne vždy úspěšných). Pamatuji si, jak jsem ho mučil ponocováním do těsné půlnoci a buzením před čtvrtou, protože když se od čtyř může, tak proč spát....Spal jsem v autě, chodilo se pro dřevo, vařilo se v kotlíku, no prostě paráda. Po dvou třech letech tradice opadla a dalo by se říct, že mojí vinou.
Momentální pomatení smyslů začalo nenápadně kolem silvestra letošního roku. Začalo to brouzdáním po internetu, a tak jak se říká, že každá cesta vede do Říma, tak každý dotaz na rybaření z Googlu, vede na MRK.cz. Jakmile jsem zhlédnul první video, tak se to ve mě začalo vařit a nemohl jsem přestat. Bylo mi jedno, jestli to jsou kapři, feeder nebo vláčka, bral jsem všechno, hlavně, že se tam mluvilo o rybách, stálo se u vody a nahazovalo se. Když došlo video na MRKu, přišli na řadu DVD. Maraton videí a instruktážních filmů nebral konce, k tomu se připojilo, víceméně, úspěšné diskutování na MRKu a návštěva knihovny. Největší strach jsem měl z toho, co řekne žena má milená. Bál jsem se jejího názoru na ekonomickou stránku věci. Ale jelikož jsem od začátku měl v plánu chodit na ryby s klukem, tak se mé obavy ukázaly jako liché. Budu rád, když dám Matějovi do života to, co jsem nepřímo dostal od svého dědy, akorát s tím rozdílem, že (doufám) budu po jeho boku a budu mu moct vše vysvětlit a předvést.
Průměrná známka: žádná
Komentář ke článku
(foto: archiv)
Matěj je ten mladší z nás. Momentálně (25. 1. 2011) mu jsou dva roky, šest měsíců a dvacettři dnů. Zatím je to absolutní maminčin mazánek, ale tátu má na lumpárny, takže rybářské výlety budou určitě krásným spestřením. Svůj první prut dostal od rodiny mé sestry, která se, kromě ní, celá aktivně věnuje rybaření. Navíc matějův starší strejda pracuje v rybářských potřebách :-) Jako svou první část výbavy dostal křesílko s Garfieldem :-)
První úlovky na nový prut byly sice plastové, ale v budoucnu se to určitě zlepší. Popravdě řečeno, Matěje na ryby poprvé vzal strejda Kamil (čemuž za tento hrdinský krok patří dík). Seznámil se tam s pruty, potrápil hnojňáčky a pohladil a pustil svoji první rybku. Bylo to sice s mojí absencí, ale i tak jsem rád za první kladné seznámení se s rybařinou. To se mu dostalo od těch nejpovolanějších z řad rybářů v mém okolí a hlavně jsem stoprocentně přesvědčen, že proběhlo s láskyplným přístupem. Tímto mé rodině děkuji a už se těším jak všichni vyrazíme na nějakou tu vodu podráždit rybky.
Průměrná známka: žádná
Komentář ke článku
